|
|
Vzdělávací politika Evropské unie a otevřená metoda koordinace
Vařeková, Petra ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce se zabývá aplikací otevřené metody koordinace ve vzdělávací politice Evropské unie. Přibližuje otevřenou metodu koordinace jako nástroj, který je založen na výměně osvědčených postupů mezi členskými státy a na procesu vzájemného učení se. Cílem práce je zjistit, zda se Evropské unii podařilo prostřednictvím otevřené metody koordinace vytvořit v oblasti, která dlouho byla výhradně záležitostí národních států a ve které má Evropská unie pouze omezené pravomoci, efektivní koordinační mechanismus. Výzkum se zaměřuje na pracovní program Vzdělávání a odborná příprava 2010/2020, jehož vznik a realizace jsou spjaty s aplikací otevřené metody koordinace do vzdělávací politiky. Efektivita otevřené metody koordinace v oblasti vzdělávání a odborné přípravy je hodnocena na základě dvou kritérií. Práce zkoumá, jestli metoda přispívá k dosahování větší konvergence směrem k hlavním cílům Evropské unie ve vzdělávání a odborné přípravě a jestli podporuje proces učení a šíření dobré praxe mezi členskými státy. Schopnost otevřené metody koordinace přispívat k větší konvergenci směrem k hlavním cílům je zkoumána z hlediska evropských referenčních ukazatelů pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010/2020 a z hlediska jejího konvergenčního potenciálu, tedy předpokládané schopnosti sbližovat vzdělávací...
|
|
|
Prosazování principu flexicurity otevřenou metodou koordinace z pohledu teorie víceúrovňového vládnutí a z pohledu sociologického institucionalismu - případová studie ČR
Hájek, David ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce je případovou studií analyzující prosazování principu flexicurity v ČR skrze otevřenou metodu koordinace (OMC). Princip flexicurity začal od přelomu tisíciletí získávat výraznou pozornost aktérů evropské integrace. To bylo zapříčiněno úvahami jak posílit konkurenceschopnost ekonomik členských států EU při sílící expanzi méně regulovaných trhů jako například čínského, a zároveň jak udržet a obhájit evropský sociální model založený na státu blahobytu. V roce 2007 byla v EU schválena unijní definice flexicurity, která začala být prosazována prostřednictvím OMC. Tato studie reaguje na nedostatek studií analyzujících vliv OMC v konkrétních oblastech politiky. Analýzou odborné literatury, relevantních zákonů a důvodových zpráv k těmto zákonům, Národních programů reforem ČR, programových prohlášení českých vlád a také pomocí rozhovorů se zástupci aktérů sociálního dialogu předkládaný text zjišťuje, jak OMC v oblasti prosazování flexicurity funguje. Cílem práce je zodpovědět otázku, jaká z vybraných teorií, zda teorie víceúrovňového vládnutí (MLG), nebo teorie sociologického institucionalismu (SI), je vhodnější k vysvětlení dynamiky procesu prosazování principu flexicurity skrze OMC v ČR. Autor práce na základě zjištění hodnoty vybraných proměnných dochází k závěru, že vhodnější...
|
|
|
Vzdělávací politika Evropské unie a otevřená metoda koordinace
Vařeková, Petra ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce se zabývá aplikací otevřené metody koordinace ve vzdělávací politice Evropské unie. Přibližuje otevřenou metodu koordinace jako nástroj, který je založen na výměně osvědčených postupů mezi členskými státy a na procesu vzájemného učení se. Cílem práce je zjistit, zda se Evropské unii podařilo prostřednictvím otevřené metody koordinace vytvořit v oblasti, která dlouho byla výhradně záležitostí národních států a ve které má Evropská unie pouze omezené pravomoci, efektivní koordinační mechanismus. Výzkum se zaměřuje na pracovní program Vzdělávání a odborná příprava 2010/2020, jehož vznik a realizace jsou spjaty s aplikací otevřené metody koordinace do vzdělávací politiky. Efektivita otevřené metody koordinace v oblasti vzdělávání a odborné přípravy je hodnocena na základě dvou kritérií. Práce zkoumá, jestli metoda přispívá k dosahování větší konvergence směrem k hlavním cílům Evropské unie ve vzdělávání a odborné přípravě a jestli podporuje proces učení a šíření dobré praxe mezi členskými státy. Schopnost otevřené metody koordinace přispívat k větší konvergenci směrem k hlavním cílům je zkoumána z hlediska evropských referenčních ukazatelů pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010/2020 a z hlediska jejího konvergenčního potenciálu, tedy předpokládané schopnosti sbližovat vzdělávací...
|
|
|
Dopad europeizace na sociální systémy členských států EU: případ švédského trhu práce
Kučerová, Markéta ; Hořejšová, Tereza (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Diplomová práce "Dopad europeizace na sociální systémy členských států EU: případ švédského trhu práce" zkoumá potenciální vliv Evropské unie na sociální politiku členských zemí. Ta byla sice v rámci principu subsidiarity ponechána v pravomoci národních států, přesto ale existují mechanismy, jejichž prostřednictvím může EU sociální oblast ovlivňovat, což lze označit za europeizaci. Tyto nástroje jsou v práci identifikovány a následně testovány na případu švédského pracovního trhu. Jedná se o přímé nástroje europeizace v sociální politice, které jsou zastoupeny nezávaznou legislativou Evropské unie ztělesněnou v tzv. otevřené metodě koordinace, a o mechanismy nepřímé, jež představuje aplikace pravidel vnitřního trhu nadnárodními institucemi EU. Konkrétně v oblasti švédské politiky na trhu práce pak mohla europeizace probíhat jednak v rámci účasti Švédska na Evropské strategii zaměstnanosti, která se opírá právě o prostředky otevřené metody koordinace, a jednak prostřednictvím rozsudku Evropského soudního dvora v případě Laval, jenž se zabýval otázkou volného pohybu služeb jakožto jedním ze stěžejních aspektů vnitřního trhu a ekonomické integrace EU. Při působení těchto nástrojů europeizace hrál významnou roli specifický švédský model pracovního trhu. Ten se vyznačuje tradičně silným postavením...
|
|
|
Vliv Evropské strategie zaměstnanosti na aktivní politiku zaměstnanosti České republiky
Jarolím, Vojtěch ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Frič, Pavol (oponent)
Záměrem této diplomové práce je popsat vliv Evropské unie a zejména evropské strategie zaměstnanosti na aktivní politiku zaměstnanosti České republiky. Sledován je historický vývoj politiky zaměstnanosti obou celků, přičemž jedna část je věnována období před vstupem České republiky do Evropské unie a druhá část se zabývá obdobím po vstupu. Snahou bylo využít teoretického konceptu sociální sítě a konceptu přenosu politického modelu k analýze vlivu Evropské unie na politiku zaměstnanosti České republiky a poukázat na změny během obou období. Popsána je motivace obou aktérů změny přijmout nebo implementovat a ovlivnit nebo být ovlivňován. Cílem bylo prokázat, že Česká republika byla v oblasti zaměstnanosti Evropskou unií ovlivněna, osvětlit v jakých aspektech a kdo se na změnách podílel a proč.
|
|
|
Prosazování principu flexicurity otevřenou metodou koordinace z pohledu teorie víceúrovňového vládnutí a z pohledu sociologického institucionalismu - případová studie ČR
Hájek, David ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce je případovou studií analyzující prosazování principu flexicurity v ČR skrze otevřenou metodu koordinace (OMC). Princip flexicurity začal od přelomu tisíciletí získávat výraznou pozornost aktérů evropské integrace. To bylo zapříčiněno úvahami jak posílit konkurenceschopnost ekonomik členských států EU při sílící expanzi méně regulovaných trhů jako například čínského, a zároveň jak udržet a obhájit evropský sociální model založený na státu blahobytu. V roce 2007 byla v EU schválena unijní definice flexicurity, která začala být prosazována prostřednictvím OMC. Tato studie reaguje na nedostatek studií analyzujících vliv OMC v konkrétních oblastech politiky. Analýzou odborné literatury, relevantních zákonů a důvodových zpráv k těmto zákonům, Národních programů reforem ČR, programových prohlášení českých vlád a také pomocí rozhovorů se zástupci aktérů sociálního dialogu předkládaný text zjišťuje, jak OMC v oblasti prosazování flexicurity funguje. Cílem práce je zodpovědět otázku, jaká z vybraných teorií, zda teorie víceúrovňového vládnutí (MLG), nebo teorie sociologického institucionalismu (SI), je vhodnější k vysvětlení dynamiky procesu prosazování principu flexicurity skrze OMC v ČR. Autor práce na základě zjištění hodnoty vybraných proměnných dochází k závěru, že vhodnější...
|
|
|
Ukotvení principu flexicurity v ČR z pohledu teorie racionální volby a z pohledu sociologického institucionalismu
Hájek, David ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce je případovou studií analyzující ukotvení principu flexicurity v ČR, který je prosazován EU skrze otevřenou metodu koordinace (OMC). Princip flexicurity začal od přelomu tisíciletí získávat výraznou pozornost aktérů evropské integrace. To bylo zapříčiněno úvahami jak posílit konkurenceschopnost ekonomik členských států EU při sílící expanzi méně regulovaných trhů jako například čínského, a zároveň jak udržet a obhájit evropský sociální model založený na státu blahobytu. V roce 2007 byla v EU schválena unijní definice flexicurity, která začala být prosazována prostřednictvím OMC. Tato studie reaguje na nedostatek studií analyzujících vliv OMC v konkrétních oblastech politiky. Analýzou odborné literatury, relevantních zákonů a důvodových zpráv k těmto zákonům, Národních programů reforem ČR, programových prohlášení českých vlád a také pomocí rozhovorů se zástupci aktérů sociálního dialogu předkládaný text zjišťuje, jak OMC v oblasti prosazování flexicurity funguje. Cílem práce je zodpovědět otázku, jaká z vybraných teorií, zda teorie racionální volby (RCT), nebo teorie sociologického institucionalismu (SI), je vhodnější k vysvětlení ukotvení principu flexicurity skrze OMC v ČR. Autor práce na základě zjištění studie dochází k závěru, že vhodnější teorií je teorie RCT.
|
|
|
Indikátory a benchmarky jako nástroj vzdělávací politiky EU
Hulík, Vladimír ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Kalous, Jaroslav (oponent)
Vladimír Hulík: Indikátory a benchmarky jako nástroj vzdělávací politiky EU 2 Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na problematiku indikátorů a referenčních úrovní v evropské vzdělávací politice. V první části jsou představeny teoretické koncepty, které se dané problematiky dotýkají, tedy teorie evropeizace, dále otevřená metoda koordinace jako zastřešující pojem, teorie benchmarkingu (zejména zaměřené na veřejný sektor) a jako závěrečný kritický pohled tzv. politics of indicators. Ve druhé části práce je popsán historický vývoj evropské dimenze vzdělávací politiky a růst jejího významu v posledních 20 letech. Jsou identifikovány tři iniciativy evropské vzdělávací politiky, ve kterých se lze setkat s používáním indikátorů a metod benchmarkingu. Poslední část je zaměřena na zkoumání vazeb mezi indikátory, které přísluší referenčním úrovním stanoveným v rámci iniciativy "Vzdělávání a odborná příprava 2010", (resp. "Vzdělávání a odborná příprava 2020") pomocí Pearsonova korelačního koeficientu.
|
host ::
RSS.